HISTORIE SKAUTINGU VE MĚSTĚ VAMBERKU

POVÁLEČNÁ HISTORIE

Již za první republiky byl ve Vamberku skautský oddíl a skauti v lese u sv. Prokopa postavili srub.

Na konci druhé světové války po vypuknutí Pražského povstání 5. května se oživilo dění i na rychnovsku. Okolo 7. května pak již skauti ve Vamberku pomáhali při odzbrojování menších skupin Němců.

V srpnu roku 1945 se již Vamberkem promenovali skauti v krojích, byla to neuvěřitelná a rychlá obroda za války zakázané organizace. Chlapce vedl Miloš Vyskočil místní holič a dívky vedla Marie Hlaváčková. První rok měli klubovnu v Lidovém domě u vambereckého nádraží. Později se scházeli v klubovně dole u řeky nebo v lesní boudě. Klubovna byl vlastně rozebraný a znovu postavený srub skautů z první republiky z lesa u Sv. Prokopa. Později zde též vznikl oddíl vodních skautů, které vedli Drahoš a Luděk Kloučkovi, a kteří měli základnu v dřevěném domku u silnice, dnes u domu Futerových nad náměstím, kde byla původně prodejna čalounických potřeb a školních brašen. V roce 1946 se vamberečtí skauti zúčastnili celonárodního Jamboree v Jozefově u Jaroměře. Doprava na Jamboree probíhala ve slavnostně vyzdobených dobytčácích – nákladních vagónech. Letní tábory se pak pořádali na Hamernici, kde skauti dokonce zakoupili domek jako základnu. Poslední tábor v roce 1948 pořádali v rámci pomoci republice na Prorubách, kde měli pomáhat se sklizní na polích. Tábor ale celý propršel a pomoc se nekonala.

Na jaře roku 1949 byl skaut zrušen a na svátek Svatého Jiří, který je patronem skautů byla ustavena pionýrská organizace.

SKAUTING V LETECH 68 – 71

V tomto období vznikl ve Vamberku chlapecký oddíl vedený bratrem Vikem, kterému pomáhal otec Rosti Viďourka. Měl okolo dvaceti členů a patřil pod skautské středisko v Potštejně. Jedna z družin se jmenovala Bobři. Klubovnu měli naproti vambereckému mostu. Pořádali výpravy na Plačtivou skálu, na tábořište na druhé straně řeky u srubu Kamarád u Sopotnice a do Jůlinčina údolí. Tábor pak pořádali jako poválečná generace v Hamernici a Jarda Vašátko se již tehdy točil kolem kuchyně. Vzhledem k počtu i době žili především místním skautským životem, který byl opět brzy ukončen léty normalizace.

SKAUTING od ROKU 90 DO SOUČASNOSTI

V lednu 1990 došlo díky iniciativě Boženy Frimlové, Ládi Frejvalda, Lenky Frejvaldové, Vráti Sokola a Jardy Vašátka ke znovuobnovení skautu ve Vamberku. Opět oddíl patřil pod středisko v Potštejně jako v předchozích dobách. V létě uspořádali první tábor spolu s potštejnskými skauty a skauty z Jablonného nO v Helvíkovicích u Žamberka. V roce 1990 získali vamberčtí skauti prostory pro svou klubovnu na Husově náměstí. Zde prakticky každý všední den byl některý z oddílů v klubovně, protože o skauting byl velký zájem a hlásilo se mnoho dětí. Bohužel normalizační doba se postarala o to, aby nebylo dost vedoucích. Vzhledem k počtu členů vamberečtí skauti odešli z tradičního střediska v Potštejně a začala se psát jejich novodobá samostatná historie. Od začátku roku 1991 začalo středisko Vamberk působit jako samostatný subjekt. Pořádá mnoho druhů akcí jako brigády v lese i na poli, čištění příkopů u příjezdových silnic do města, účast na různých podnicích města (první máj, městem chodí andělé, živý Betlém...), akce pro veřejnost (pohádkový les, Mikuláš v lese, den otevřených dveří na základně, náborové akce...), skautské závody, puťáky, víkendové výpravy, skautské vánoce, roznášení Betlémského světla a letní tábory (v Helvíkovicích, v Bystřeci u Jablonného, v Deštném v OH, na Skuhravě, v Potštejně, v Rybné nad Zdobicí). Po určité době získává středisko pozemek u koupaliště za řekou a zde funguje dodnes. Musíme zde odvést mnoho práce, aby vše odpovídalo našim představám. Kůlny u domku jsou zbourány a na jejich místě vyrostl sklad materiálu a stanů. Domek dostává novou fasádu i střechu a jeho vnitřní vybavení je úplně předěláno. Zahradní altán je přetvořen na zálesácký srub, obložen půlkulatinou, jeho zadní stěna zcela vybourána a místo ní je postavena cihlová zeď, ve které je vestavěn vnitřní a venkovní krb. Venkovní krb se nachází na pergole, kterou jsme vybudovali z kamenů a postavili na ní konstrukci pro letní zastřešení. Kamennou zeď za domkem jsme museli rozebrat, vykopat nové základy a postavit novou železobetonovou zeď s odvodněním. Na naší základně jsme za ta léta prožili i mnoho krásných chvil, akcí, přespání a hezkých setkání. Naši členové se účastní akcí jak na okrese tak v kraji i celostátních akcí (závody, Subtera v Josefovské pevnosti, jamboree, skautský sněm... ). Středisko žije – má v současnosti hodně dětí a málo vedoucích. Při letošním stém výročí skautingu doufáme, že skautská historie se v nadcházejícím novém století už bude psát bez přerušení.